Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 1938

9. 9. 2015

1938

Bratr starosta zahájil v Besedě valnou hromadu dne 2.ledna 1938 ve 2 hodiny odpoledne. Vzpomněl úmrtí T.G.M., vůdců národa, bratří v župě i ve sboru v minulém roce. Schválen přečtený zápis valné hromady z r.1937. Zpráva činovníků. Br.Stanislav Klimeš, vzdělavatel sboru, v proslovu povzbudil sebevědomí hasičů a upozornil na významné jubileum letošního roku. Br.Karel Pinc, župní vzdělavatel, zdůraznil význam spolku v obraně státu a v úkolech hasičů v budoucnosti. Volby aklamací : zvoleni od činných členů : náčelníkem br.Polívka bohumil, jeho náměstek Rud.Lhoták, členy výboru : Novák Fr. a Špindler, náhradníkem br.Senohrábek. Na valné hromadě starostou sboru zvolen br.Lejnar, členy výboru : Václav Šubr – traťmistr, Jan Blažek – pens., náhradníkem Václav Brčák, vzdělavatelem br.Stanislav Klimeš, vedoucí samarity Ervín Řípa, účetní dozorci : br.Cerman, Nedělský, Burda. Smírčí soudci : br.Vejlupek st., Brčák, Blažek. Jednatelem nově zvoleného výboru br.Fr.Novák, pokladníkem Fr.Špindler, spr.náčiní : Lhoták, delegáti sboru na župu : Polívka, Lhoták Rud.

V Doksanské pivnici br.Richarda Vlčka byl 5.ledna t.r. český hasičský ples za účasti hostů z Počeplic a Litoměřic. Hrála Wagnerova hudba ze Štětí.

Dne 9.ledna 1938 doprovodil hasičský sbor na hřbitov ve Štětí br.Jana Váňu, oficiála ČSD v.v. a 3.března t.r. br.Frant.Matějku, poštovního podúředníka v.v. Pěvecký kroužek z členů hasičstva zazpíval smuteční písně u domu i na hřbitově. Český sbor zachová zemřelé bratry ve vděčné paměti.

Z německého sboru hasičského ve Štětí přestoupili do českého : Josef Pištora, Sudek Václav, Mikše Gustav.

Při oslavě narozenin presidenta Osvoboditele zapálena IV. Masarykova vatra na Tyršově cvičišti. Sborový zpěv státní hymny a smutečních písní řídil br.Stehlík. Projev ČZHJ a básně přednesl br.vzdělavatel. Účast obyvatelstva byla velká.

Československý Červený kříž pořádal kurs. Přihlásilo se 40 paní a dívek. Z nich 29 se zúčastnilo přednášek o zdravovědě, o bojových látkách, jejich účinku a o první pomoci. Praktický výcvik řídila diplomovaná sestra Divise ČČK z Prahy. U zkoušky bylo 24 sester. Zvolily si předsedkyni, jednatelku a pokladní. Schůze se konají každý měsíc.

Slavnosti ČČK před pomníkem padlých na Masarykově náměstí byli přítomni členové hasičského sboru. Na hasičský signál zavládl velikonoční mír ve formě ticha na všech ulicích ve Štětí o dvanácté hodině.

Při zkoušce leteckého náletu a cvičení zatemňovacích ve dnech 18. a 23.března 1938 zúčastnili se členové hasičského sboru se stříkačkou. Hájili domněle hořící objekty zasažené bombou. Ostatní bratři účastnili se prací „Civilní protiletecké ochrany“. V Roudnici se konala valná hromada za přítomnosti 119 delegátů sborů v župě sdružených. Župnímu výboru vyslovena důvěra tím, že byl jednohlasně znovu zvolen. Župa má 53.000 Kčs jmění, z toho 50.000 Kčs půjčka práce. Župní pohřební pokladna má 220.000 Kčs reservního fondu, 2536 členů. Pohřebné 2000 Kčs se bude vyplácet jako dosud. Hlavní bod župní valné hromady bylo odloučení VII. okrsku naší župy k nově tvořící se župě v Litoměřicích. Z reservního fondu župní pohřební pokladny 60.000 Kčs a 2000 Kčs z fondu br.Michálka. Z valné hromady župní odeslán pozdravný projev oddanosti panu presidentovi republiky. Zakončeno státní hymnou.

Ve výborové schůzi hasičské konané dne 7.května 1938 usneseno zakoupiti motorovou stříkačku v síle 32 HP v ceně 21.500 Kčs s ruč.berlovou stříkačkou od firmy Smekal Slatiňany, která přijme na protiúčet naše osobní auto a doplatíme 16.000 Kčs. Do výboru pro vedení žactva zvoleni : Lejnar, Polívka, Novák, Lhoták, Senohrábek a sestra Teplá. Posledně jmenovaní byli vysláni do kursu v Roudnici nad Labem pro vedoucí dorostu. tím sledujeme jedině brannost národa a vlasti.

Samarita byla vyslána dne 15.května 1938 na okrskové sokolské cvičení ve Štětí a na hasičský sjezd v Libochovicích dne 5. a 6.června 1938. Sbor zaplatí každému účastníku 20 Kčs na cestu. Dne 6.června 1938 jeli hasiči na slavnost do Liběchova.

Podle Věstníku o „Novém pracovním stejnokroji mužů“ opatřil br.Pavlas distinkce, sponky i lodičky na místo přilby. Župní náčelnická schůze radí, že je třeba získati i nevojáky, aby se přihlásili na cvičení brannosti pořádané Sokolem, DTJ i hasičstvem. Ve schůzi výborové dne 2.června 1938 přečten dopis br.Nováka, který narukoval ke stráži obrany státu SOS a je u Insp.finanční stráže v Dolní Lichtenwalde v Lužických horách. Na odpověď dopisu se podepsali přítomní.

Br.starosta Lejnar poděkoval všem, kteří byli od 21.května 1938 na hlídkách na četnické stanici, na dráze, ve škole, na poště, na silnicích a cestách, nabádali občanstvo ke klidu a obětavě vykonávali přidělené služby. Též třeba pochváliti statečnost těch žen, jejichž mužové odešli hájiti hranice Československé republiky.     

Poplachové cvičení CPO bylo zahájeno zvoněním zvonů. Velitelství CPO je na radnici na Masarykově náměstí.

Dne 9.července 1938 vy výborové schůzi rozhodnuto zakoupiti motorovou stříkačku. Okrskového cvičení v Dobříni se účastnilo 9 mužů a 2 ženy. O poslední výborové schůzi v září nebylo zápisu.

Květen v roce 1938 nastává rokem kvasu, neboť v Hitlerovském Německu vše řinčí zbraněmi a Hennlein zákeřně u nás podrývá půdu. Dne 21.května 1938 vyhlášena naše mobilisace. Členové hasičstva i mnozí jiní mladí naši lidé povoláni do zbraně k obsazení ohrožených hranic ČSR.

Němci vesměs počínali si velmi výbojně, ale Hitlerův vpád do republiky byl zmařen. Při všem tom politickém chaosu byl v Praze ve dnech červencových desátý slet sokolský. Byl velmi zdařilý, ale pokoj u nás již nenastal. Mračna válečné vichřice se dále za hranicemi zatahovala, situace našeho státu stávala se kritickou a vyvrcholila na třetí třetině měsíce září ve všeobecnou mobilisaci. Nadšení našich branných sil bylo veliké, konečně se vypořádat s naším úhlavním nepřítelem. Mnichovskou dohodou byli jsme opuštěni našimi spojenci, kteří překazili náš obranný boj a nadiktováno nám, že Sudety a velkou část pohraničního území postoupíme Německu. To bylo 30.září 1938. Tím dnem ukončila se naše spolková činnost a český život v celém pohraničí. Hitler nadiktoval, že prvním říjnem počínaje bude svým vojskem obsazovati kraje. Na Štětí připadl poslední termín 10.říjen 1938. Mladí lidé byli na hranicích a ti co zůstali doma, připravovali se k vystěhování. K přívozu přes Labe bylo na obou stranách řeky množství potahů. Převážení a stěhování trvalo ve dne i v noci až do pondělí dopoledne dne 10.října 1938. Všichni jsme se vystěhovali a pevně věřili, že se zase vrátíme, jak předpověděl Komenský r.1650, když napsal „Kšaft umírající matky Jednoty bratrské“.

„Po přejití vichřic hněvu božího vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český! Živ buď, národe, posvěcený v Bohu; neumírej, muži tvoji ať jsou bez počtu!“

Desátým říjnem 1938 přikročili Němci ve Štětí k okrašlování budov a všude očekávali osvobození Sudet německým vojskem. Češi byli hlídáni.